vanha

finština

výslovnost

• IPA: [ˈʋɑnhɑ]

dělení

• van-ha

přídavné jméno

skloňování

skloňování podle vzoru kala
Substantivum	singulár	plurál
nominativ	vanha	vanhat
genitiv	vanhan	vanhojen (vanhain)
akuzativ	vanhan vanha	vanhat
partitiv	vanhaa	vanhoja
essiv	vanhana	vanhoina
translativ	vanhaksi	vanhoiksi
inessiv	vanhassa	vanhoissa
elativ	vanhasta	vanhoista
illativ	vanhaan	vanhoihin
adessiv	vanhalla	vanhoilla
ablativ	vanhalta	vanhoilta
allativ	vanhalle	vanhoille
abessiv	vanhatta	vanhoitta
komitativ	—	vanhoine
instruktiv	—	vanhoin

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	vanha
komparativ	vanhempi
superlativ	vanhin

význam

1. starý (o věku)
2. starý (neaktuální)

antonyma

1. nuori (mladý)
2. uusi (nový)

související

• vanheta
• vanhentaa
• vanhentua
• vanhoillinen
• vanhus
• vanhuus
• vanhemmat
• vanhapiika
• vanhapoika
• vanhanaikainen
• vanhainkoti

slovní spojení

• vanha aika
• vanhoilla päivillään
• elää vanhaksi
• ennen vanhaan

fráze a idiomy

• vanha koira ei opi uusia temppuja