veg

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

norština (bokmål)

[editovat]

výslovnost

[editovat]

etymologie

[editovat]

Přes staroseverské vegr z předpokládaného pragermánského *wegaz, které z praindoevropského *weǵʰ-. Srovnej zejména německé Weg, nizozemské weg, anglické way či švédské väg, vzdáleněji pak např. latinské vehere či starořecké ὄχλος.

podstatné jméno

[editovat]
  • rod mužský

skloňování

[editovat]
Substantivum singulár plurál
neurč. urč. neurč. urč.
bokmål nominativ vege vegen veger vegene
genitiv veges vegens vegers vegenes

význam

[editovat]
  1. cesta

synonyma

[editovat]
  1. vei

související

[editovat]

volapük

[editovat]

podstatné jméno

[editovat]

skloňování

[editovat]
Substantivum
pád singulár plurál
nominativ veg vegs
genitiv vega vegas
dativ vege veges
akuzativ vegi vegis
vokativ o veg o vegs

význam

[editovat]
  1. cesta

související

[editovat]