veg
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
norština (bokmål)[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [ʋeːɡ]
etymologie[editovat]
Přes staroseverské vegr z předpokládaného pragermánského *wegaz, které z praindoevropského *weǵʰ-. Srovnej zejména německé Weg, nizozemské weg, anglické way či švédské väg, vzdáleněji pak např. latinské vehere či starořecké ὄχλος.
podstatné jméno[editovat]
- rod mužský
skloňování[editovat]
| Substantivum | singulár | plurál | |||
|---|---|---|---|---|---|
| neurč. | urč. | neurč. | urč. | ||
| bokmål | nominativ | vege | vegen | veger | vegene |
| genitiv | veges | vegens | vegers | vegenes | |
význam[editovat]
synonyma[editovat]
související[editovat]
volapük[editovat]
podstatné jméno[editovat]
skloňování[editovat]
| pád | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | veg | vegs |
| genitiv | vega | vegas |
| dativ | vege | veges |
| akuzativ | vegi | vegis |
| vokativ | o veg | o vegs |