vejminek

čeština

výslovnost

• IPA: [vɛjmɪnɛk]

dělení

• vej-mi-nek

etymologie

Odvozeno od slovesa vymíniti, které se vyvinulo ze staročeského vymieniti. Hospodář, když odcházel na odpočinek a předával hospodářství svému nástupci, vymínil si ve smlouvě zpravidla doživotní užívání části domu, zaopatření a další práva.

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	vejminek	vejminky
genitiv	vejminku	vejminků
dativ	vejminku	vejminkům
akuzativ	vejminek	vejminky
vokativ	vejminku	vejminky
lokál	vejminku	vejminkách / vejmincích
instrumentál	vejminkem	vejminky

význam

1. (zastarale, lidově) výměnek
   • Po šesti letech teprva vymíníme pro sebe vejminek, avšak na to dost času.

související

• vejminkář