Přeskočit na obsah

veselo

Z Wikislovníku

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [vɛsɛlɔ]

přídavné jméno

[editovat]
  • tvrdé

význam

[editovat]
  1. jmenný tvar středního rodu od veselý
    • Když jsem to udělal, pocítil jsem neuvěřitelnou úlevu, udělalo se mi skoro veselo. A když jsem se důkladněji do sebe podíval, viděl jsem s překvapením, že už se nebojím.[1]
    • Není nutno, není nutno, aby bylo přímo veselo ― hlavně nesmí býti smutno, natož aby se brečelo![2]

synonyma

[editovat]
  1. radostno, bujaro

antonyma

[editovat]
  1. smutno, neveselo, truchlivo, kormutlivo

poznámky

[editovat]
  1. Ludvík VACULÍK: Český snář
  2. Zdeněk SVĚRÁK: Není nutno

externí odkazy

[editovat]