vezmu
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [vɛzmʊ]
dělení
[editovat]- vez-mu
varianty
[editovat]sloveso
[editovat]význam
[editovat]- první osoba jednotného čísla budoucího času oznamovacího způsobu slovesa vzít
- Hoj, mne půlnoc neleká, ani liché vědy: půjdu, vezmu sekeru, prosekám ty ledy.[2]
poznámky
[editovat]- Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2013-12-03]. Heslo vzíti.
- ↑ Český jazykový atlas. Díl 4. Praha : Academia, 2002. ISBN 80-200-0921-3. Heslo „vezmu“, s. 418, 419.
- ↑ Karel Jaromír Erben: Kytice z pověstí národních, báseň Štědrý večer