vimrle

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈvɪmr̩lɛ]

dělení

• vi-mr-le

etymologie

Z bavorského Wimmerl téhož významu.

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	vimrle	vimrlata
genitiv	vimrlete	vimrlat
dativ	vimrleti	vimrlatům
akuzativ	vimrle	vimrlata
vokativ	vimrle	vimrlata
lokál	vimrleti	vimrlatech
instrumentál	vimrletem	vimrlaty

význam

1. (hovorově, v obecném jazyce) nežit, uher, beďar
   • Hádala se vimrlata, které je víc do kulata.
   • Začíná krápat, fofrem vyndej vimrle, nebo budem na kost. – Dává se do deště, rychle vytáhni deštník, sic promokneme.

synonyma

1. beďar, furunkl

související

• vimrlíčko
• vimrlátko