vodu
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [vɔdʊ]
podstatné jméno[editovat]
- rod ženský
význam[editovat]
- akuzativ čísla jednotného substantiva voda
- Kde jste, staré brigy a šalupy a trojstěžníky vyzbrojené kulebrinami, kde jste, opilí kapitáni, mávající devítiocasou kočkou a skoupě odměřující reptajícímu mužstvu plesnivé suchary a červivou vodu? Z té staré krásy už zbývají jen bárky slanečkářů s červenou plachtou, která z dálky vypadá bílá[1]
- Oh, jak ráda by byla shodila všechnu tu nádheru a odložila věnec, který ji tížil; červená kvítka z její malé zahrádky zdobila ji krásněji; avšak nemohla to změniti. „Žíte blaze!“ zvolala, a vystupovala tak lehce jako bublina nad vodu. Slunce právě zašlo, když hlavu povzvedla nad vodu. Všecka oblaka zářila posud jako růže a zlato, a uprostřed těchto jemně růžových červánků třpytila se večernice[2]
- Ach běda, nebudu víc chodit pro vodu, pro vodu, pro vodičku, k studánce při měsíčku.[3]