vyškvařený

čeština

výslovnost

• IPA: [vɪʃkvar̝ɛniː]

dělení

• vy-škva-ře-ný

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	vyškvařený	vyškvařený	vyškvařená	vyškvařené	vyškvaření	vyškvařené	vyškvařené	vyškvařená
genitiv	vyškvařeného	vyškvařeného	vyškvařené	vyškvařeného	vyškvařených	vyškvařených	vyškvařených	vyškvařených
dativ	vyškvařenému	vyškvařenému	vyškvařené	vyškvařenému	vyškvařeným	vyškvařeným	vyškvařeným	vyškvařeným
akuzativ	vyškvařeného	vyškvařený	vyškvařenou	vyškvařené	vyškvařené	vyškvařené	vyškvařené	vyškvařená
vokativ	vyškvařený	vyškvařený	vyškvařená	vyškvařené	vyškvaření	vyškvařené	vyškvařené	vyškvařená
lokál	vyškvařeném	vyškvařeném	vyškvařené	vyškvařeném	vyškvařených	vyškvařených	vyškvařených	vyškvařených
instrumentál	vyškvařeným	vyškvařeným	vyškvařenou	vyškvařeným	vyškvařenými	vyškvařenými	vyškvařenými	vyškvařenými

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	vyškvařený
komparativ	vyškvařenější
superlativ	nejvyškvařenější

význam

1. získaný škvařením
   • Stran tuku rozhodnul se lehce, k tomu účeli mohl mu posloužiti vyškvařený lůj kozí.