Přeskočit na obsah

vybočit

Z Wikislovníku

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [vɪbɔt͡ʃɪt]

sloveso

[editovat]
  • dokonavé
  • intranzitivní

význam

[editovat]
  1. (vybočit z něčeho, odněkud) změnit směr, vychýlit se z převažujícího pohybu, ze směru, kterým se ubírá většina
    • Pokud z normalizačního bahna někdo výrazně vybočil, třeba Václav Havel a další disidenti, Klaus se nejen nepřipojil, ale pronásledoval je svým posměchem, který v Havlově případě jde až za hrob.[1]

překlady

[editovat]

synonyma

[editovat]
  1. odklonit se, vydělit se, vyčlenit se, (částečně) uhnout

související

[editovat]

poznámky

[editovat]

externí odkazy

[editovat]