vycházeje
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [vɪxaːzɛjɛ]
dělení
[editovat]- vy-chá-ze-je
sloveso
[editovat]význam
[editovat]- přechodník přitomný jednotného čísla mužského rodu slovesa vycházet
- Ale na Kunratovi Šturmovi, svém někdy strážném na hradě Přimdě, vymstil se [Soběslav II.] ukrutně, ačkoli vycházeje z vězení byl mu slíbil odpuštění; dal jej usmrtiti a čtvrtiti.[1]
související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ PALACKÝ, František. Dějiny národu českého. Svazek I. Praha : Odeon, 1968. Kapitola Nové klesání Čech skrze půtky Přemyslovců, s. 325–343.