Vypravěč nemluví toliko slovy. Kde se nedostává slovního bohatství, je přece možno vypomoci si posunky, mimikou obličeje, modulací hlasu. Líčí-li vypravěč něco pochmurného, ztlumí hlas, šeptá.[1]
Vypravěčův sloh je zcela prostý, bez zvláštního patosu a velmi těkavý.[1]
