vyvolávající

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈvɪvɔla:vaji:t͡si:]

dělení

• vy-vo-lá-va-jí-cí

přídavné jméno

• měkké
• nestupňovatelné

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	vyvolávající	vyvolávající	vyvolávající	vyvolávající	vyvolávající	vyvolávající	vyvolávající	vyvolávající
genitiv	vyvolávajícího	vyvolávajícího	vyvolávající	vyvolávajícího	vyvolávajících	vyvolávajících	vyvolávajících	vyvolávajících
dativ	vyvolávajícímu	vyvolávajícímu	vyvolávající	vyvolávajícímu	vyvolávajícím	vyvolávajícím	vyvolávajícím	vyvolávajícím
akuzativ	vyvolávajícího	vyvolávající	vyvolávající	vyvolávající	vyvolávající	vyvolávající	vyvolávající	vyvolávající
vokativ	vyvolávající	vyvolávající	vyvolávající	vyvolávající	vyvolávající	vyvolávající	vyvolávající	vyvolávající
lokál	vyvolávajícím	vyvolávajícím	vyvolávající	vyvolávajícím	vyvolávajících	vyvolávajících	vyvolávajících	vyvolávajících
instrumentál	vyvolávajícím	vyvolávajícím	vyvolávající	vyvolávajícím	vyvolávajícími	vyvolávajícími	vyvolávajícími	vyvolávajícími

význam

1. mající schopnost vyvolávat (něco nebo někoho)

překlady

1. který vyvolává

   • angličtina: summoning, causing, inducing, evoking