vztyčivše
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈfstɪt͡ʃɪfʃɛ]
dělení
[editovat]- vzty-čiv-še
sloveso
[editovat]- dokonavé
- tranzitivní
význam
[editovat]- přechodník minulý množného čísla všech rodů slovesa vztyčit
- A stalo se, že v den svatého Prota a Hyacinta tito Bavoři, vztyčivše své korouhve a praporce, přišli se zbraněmi před dvůr, v kterém jsme bydlili: vydrancovavše celou ves, útočili na dvůr a hrozili vypálením, nedá-li se jim všechno, co je ve dvoře.[1]