walrus

angličtina

výslovnost

IPA: [ˈwɔːlrəs]

etymologie

Pravděpodobně výpůjčka z nizozemského walrus, jež je složeninou základů wal — kytovec, velryba a ros — hřebec, oř. (Ve staré angličtině byly tyto základy v prohozeném pořadí, tedy horshwæl.) Srovnej např. norské kvalross, švédské valross, dánské hvalros či německé Walross téhož významu.

podstatné jméno

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	walrus	walrus / walruses

význam

mrož

související