warunek

polština

výslovnost

• IPA: [vaˈrũnɛk]
•  warunek^{? • info}

etymologie

Ze středohornoněmeckého warunge. Srovnej moderní německé wahren, Wahrung.

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	warunek	warunki
genitiv	warunku	warunków
dativ	warunkowi	warunkom
akuzativ	warunek	warunki
instrumentál	warunkiem	warunkami
lokál	warunku	warunkach
vokativ	warunku	warunki

význam

1. podmínka, předpoklad
2. podmínka, okolnost

související

• warunkowy
• warunkować
• warunkowanie