wołacz
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
polština
[editovat]výslovnost
[editovat]
podstatné jméno
[editovat]- rod mužský
skloňování
[editovat]| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | wołacz | wołacze |
| genitiv | wołacza | wołaczy |
| dativ | wołaczowi | wołaczom |
| akuzativ | wołacz | wołacze |
| instrumentál | wołaczem | wołaczami |
| lokál | wołaczu | wołaczach |
| vokativ | wołaczu | wołacze |
význam
[editovat]- vokativ
- Wołaczem rzeczownika „Litwa“ zaczyna się utwór „Pan Tadeusz“. – Vokativem substantiva „Litva“ začíná dílo „Pan Tadeáš“.