wtorek

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

polština

[editovat]

výslovnost

[editovat]

etymologie

[editovat]

Slovo pochází stejně jako v češtině a dalších slovanských jazycích ze slova wtóry (druhý, staročesky vterý).

podstatné jméno

[editovat]
  • rod mužský neživotný

skloňování

[editovat]
Substantivum singulár plurál
nominativ wtorek wtorki
genitiv wtorku wtorków
dativ wtorkowi wtorkom
akuzativ wtorek wtorki
instrumentál wtorkiem wtorkami
lokál wtorku wtorkach
vokativ wtorku wtorki

význam

[editovat]
  1. úterý
    • Spotkajmy się we wtorek po południu. – Sejdeme se v úterý po poledni.
    • We wtorki idę zawsze pływać. – V úterky jdu vždy plavat.

související

[editovat]

slovní spojení

[editovat]