wtorek

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

polština[editovat]

výslovnost[editovat]

etymologie[editovat]

Slovo pochází stejně jako v češtině a dalších slovanských jazycích ze slova wtóry (druhý, staročesky vterý).

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský neživotný

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ wtorek wtorki
genitiv wtorku wtorków
dativ wtorkowi wtorkom
akuzativ wtorek wtorki
instrumentál wtorkiem wtorkami
lokál wtorku wtorkach
vokativ wtorku wtorki

význam[editovat]

  1. úterý
    • Spotkajmy się we wtorek po południu. – Sejdeme se v úterý po poledni.
    • We wtorki idę zawsze pływać. – V úterky jdu vždy plavat.

související[editovat]

slovní spojení[editovat]