zábst

čeština

výslovnost

• IPA: [zaːpst]

dělení

• zábst

etymologie

Všeslovanské. – Polské ziębnąć, ruské зябнуть, srbochorvatské zepsti, církevněslov. zębsti. Praslovanské *zębsti původně asi znamenalo hryzat, řezat (metaforicky pak i o zimě). Příbuzné je litevské žem̃bti 'řezat', albánské dhëmb 'bolí', sanskrtské jambhate 'chňape', vše od indoevropského *gembh- 'hryzat'. Viz i zub), srovnej s vyzáblý a zobat.

sloveso

• nedokonavé
• intranzitivní i tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	zebu	zebeš	zebe	zebeme	zebete	zebou

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	zeb	zebme	zebte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	zábl	zábla	záblo	zábli	zábly	zábla

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	zeba	zebouc	zebouce

význam

1. zakoušet pocit intenzivního chladu v končetinách
   • Při minus třiceti sedmi zebou nohy už i Eskymáka.
   • Brrr, to to ale studí, to to zebe!

synonyma

1. mrznout (přibližně)

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2013-01-12]. Heslo zábst.