závidějíce
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [zaːvɪɟɛjiːt͡sɛ]
dělení
[editovat]- zá-vi-dě-jí-ce
sloveso
[editovat]význam
[editovat]- přechodník přítomný množného čísla všech rodů slovesa závidět
- Ale závidějíce jim [Cyrilovi a Methodiovi] kněží němečtí žalovali na oba bratry v Římě, že rozšiřují bludné učení (…) a uvádějí do bohoslužby jazyk barbarský.[1]
související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. Heslo „Cyril“, s. 64.