zelfverwonding

nizozemština

výslovnost

• IPA: [ˌzelf.vərˈʋondiŋ]  zelfverwonding^{? • info}

etymologie

Složenina ze zájmenné předpony zelf- a deverbativa slovesa verwonden — zraňovat, které přes staroholandštinu z předpokládaného pragermánského *wundōną. Takto příbuzné např. s německým Wunde, anglickým wound. Srovnej německé Selbstverletzung.

podstatné jméno

• rod ženský
• slovesné

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	zelfverwonding	zelfverwondingen

význam

1. sebepoškozování
   • Zelfverwonding bij jongeren komt vaker voor dan gedacht. Dat heeft voor een deel te maken met sociale media. – Sebepoškozování u mladých se vyskytuje častěji než se předpokládalo. Částečně to souvisí se sociálními médii.

synonyma

1. zelfverminking, (odborně) automutilatie

související

• verwonden
• zelfverwondinkje