zkoumav

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [skɔʊ̯maf]

dělení

[editovat]
  • zkou-mav

sloveso

[editovat]

význam

[editovat]
  1. (archaicky) přechodník minulý jednotného čísla mužského rodu slovesa zkoumat
    • Proti důtce této chránil jej sice metropolita jeho Adalbert, pravě, že dříve, nežli ho vysvětil, zkoumav volení jeho, nalezl byl je býti řádné; (…)[1]

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. PALACKÝ, František. Dějiny národu českého. Svazek I. Praha : Odeon, 1968. Kapitola Soběslav I., s. 283–296.