Přeskočit na obsah

zledovatělý

Z Wikislovníku

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [zlɛdɔvacɛliː]

dělení

[editovat]
  • zle-do-va-tě-lý

přídavné jméno

[editovat]
  • tvrdé

skloňování

[editovat]
číslo jednotné množné
pád \ rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ zledovatělý zledovatělý zledovatělá zledovatělé zledovatělí zledovatělé zledovatělé zledovatělá
genitiv zledovatělého zledovatělého zledovatělé zledovatělého zledovatělých zledovatělých zledovatělých zledovatělých
dativ zledovatělému zledovatělému zledovatělé zledovatělému zledovatělým zledovatělým zledovatělým zledovatělým
akuzativ zledovatělého zledovatělý zledovatělou zledovatělé zledovatělé zledovatělé zledovatělé zledovatělá
vokativ zledovatělý zledovatělý zledovatělá zledovatělé zledovatělí zledovatělé zledovatělé zledovatělá
lokál zledovatělém zledovatělém zledovatělé zledovatělém zledovatělých zledovatělých zledovatělých zledovatělých
instrumentál zledovatělým zledovatělým zledovatělou zledovatělým zledovatělými zledovatělými zledovatělými zledovatělými

stupňování

[editovat]
stupeň tvar
pozitiv zledovatělý
komparativ zledovatělejší
superlativ nejzledovatělejší

význam

[editovat]
  1. takový, který zledovatěl
    • Opatrně jsem odstranil z bot a kalhot namrzlé kousky zledovatělého sněhu.[1]

překlady

[editovat]
  1. takový, který zledovatěl

poznámky

[editovat]
  1. OSOLSOBĚ, Jiří. Zbylo nás devět. 2. vyd. Praha : Naše vojsko, 1990. ISBN 80-206-0207-0. Kapitola I., s. 9.