zpyták

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈspɪtaːk]

dělení[editovat]

  • zpy-ták

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský

skloňování[editovat]

pád \ číslo singulár plurál
nominativ zpyták zpytáci
genitiv zpytáka zpytáků
dativ zpytáku / zpytákovi zpytákům
akuzativ zpytáka zpytáky
vokativ zpytáku zpytáci
lokál zpytáku / zpytákovi zpytácích
instrumentál zpytákem zpytáky

význam[editovat]

  1. (zastarale) vyzvědač[1]
    • Batu, zpraven od zpytáků o velké vojenské moci jimi shromážděné, uznal za lépe boji rozhodnému se vyhnouti a dalších předsevzetí v těch stranách odložiti.[2]
  2. (archaicky, řidčeji, okazionalismus, neologismus) učitel, profesor
    • Když bažáky zpytuje pozorovák, nemusí tady být zpyták. – Když studenty zkouší inspektor, nemusí tu být profesor.[3]
    • Ovšem v roce 1897 byl předčasně penzionován, neboť prý pokáral inspektora, který chtěl položit otázku, slovy: „Chce-li učiti pan školopozorovák a býti zpytákem, já jsem tu zbytečný.“[4]

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Příruční slovník jazyka českého a databáze lexikálního archivu [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2014-12-24]. Heslo zpyták.
  2. TOMEK, Václav Vladivoj. Děje království českého. Praha : Fr. Řivnáč, 1898. Kapitola §. 31. Vítězství nad Tatary, s. 93–96.
  3. Jakub Hron Metánovský / Mirek Petráček: Sestrojil kulstínměr, patentoval buňát – a Cimrman to není. Seznamte se s Hronem
  4. Pavel Šmejkal: Konba a žijba Hrona Metánovského