ztéct

čeština

výslovnost

• IPA: [stɛːt͡st]

homofony

• stéct

dělení

• ztéct

varianty

• ztéci

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní
• k nedokonavému ztékat

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	zteču / (zastarale) zteku	ztečeš	zteče	ztečeme	ztečete	ztečou / (zastarale) ztekou

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	zteč	ztečme	ztečte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	ztekl	ztekla	zteklo	ztekli	ztekly	ztekla
trpné	ztečen	ztečena	ztečeno	ztečeni	ztečeny	ztečena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
budoucí	zteče / zteka	ztečíc / ztekouc	ztečíce / ztekouce
minulý	ztek	ztekši	ztekše

význam

1. dobýt

související

• zteč
• ztékat