zvěrolékařův

čeština

výslovnost

• IPA: [zvjɛrɔlɛːkar̝uːf]

dělení

• zvě-ro-lé-ka-řův

etymologie

Odvozeno od podstatného jména zvěrolékař příponou -ův.

přídavné jméno

• přivlastňovací

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	zvěrolékařův	zvěrolékařův	zvěrolékařova	zvěrolékařovo	zvěrolékařovi	zvěrolékařovy	zvěrolékařovy	zvěrolékařova
genitiv	zvěrolékařova	zvěrolékařova	zvěrolékařovy	zvěrolékařova	zvěrolékařových	zvěrolékařových	zvěrolékařových	zvěrolékařových
dativ	zvěrolékařovu	zvěrolékařovu	zvěrolékařově	zvěrolékařovu	zvěrolékařovým	zvěrolékařovým	zvěrolékařovým	zvěrolékařovým
akuzativ	zvěrolékařova	zvěrolékařův	zvěrolékařovu	zvěrolékařovo	zvěrolékařovy	zvěrolékařovy	zvěrolékařovy	zvěrolékařova
vokativ	zvěrolékařův	zvěrolékařův	zvěrolékařova	zvěrolékařovo	zvěrolékařovi	zvěrolékařovy	zvěrolékařovy	zvěrolékařova
lokál	zvěrolékařově / zvěrolékařovu	zvěrolékařově / zvěrolékařovu	zvěrolékařově	zvěrolékařově / zvěrolékařovu	zvěrolékařových	zvěrolékařových	zvěrolékařových	zvěrolékařových
instrumentál	zvěrolékařovým	zvěrolékařovým	zvěrolékařovou	zvěrolékařovým	zvěrolékařovými	zvěrolékařovými	zvěrolékařovými	zvěrolékařovými

význam

1. náležící zvěrolékařovi