šmrnc

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ˈʃmr̩nt͡s]

dělení

[editovat]
  • šmrnc

etymologie

[editovat]

Onomatopoického původu. Původní citoslovce vyjadřuje švihnutí, plesknutí.[1]

podstatné jméno

[editovat]
  • rod mužský neživotný

skloňování

[editovat]
pád \ číslo jednotné množné
nominativ šmrnc šmrncy
genitiv šmrncu šmrnců
dativ šmrncu šmrncům
akuzativ šmrnc šmrncy
vokativ šmrnce šmrncy
lokál šmrncu šmrncech
instrumentál šmrncem šmrncy

význam

[editovat]
  1. (hovorově) elegance, švih
    • Nemá to vůbec žádnej šmrnc.
    • Tahle ženská má ještě pořád šmrnc – i když už jí táhne na padesát, není to žádná můra.

překlady

[editovat]
  1. švih
    • angličtina: pep

synonyma

[editovat]
  1. elegance, říz, šťáva, charisma, půvab, šarm, osobní kouzlo, sex-appeal, švih

související

[editovat]

citoslovce

[editovat]

význam

[editovat]
  1. vyjadřuje plesknutí, švihnutí

synonyma

[editovat]
  1. švih, plesk

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „šmrnc“, s. 635.