χρόνος

řečtina

výslovnost

• IPA: [ˈxro.nɔs]

etymologie

• Z klasické řečtiny: χρόνος

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

• čas

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	χρόνος	χρόνοι
genitiv	χρόνου	χρόνων
akuzativ	χρόνο	χρόνοι
vokativ	χρόνε	χρόνοι

význam

1. čas
   • Πόσο χρόνο θα μας πάρει αυτό; – Jak dlouho nám to bude trvat? Kolik času nám to zabere?
2. rok, ročník
   • Πόσων χρονών είναι η πεθερά σου; - Είναι κιόλας εβδομήντα τριών ετών, ώστε είμαι αισιόδοξος. – Kolik je tvojí tchýni? - Už jí je třiasedmdesát let, takže jsem optimistický.
   • Χρόνια πολλά, ρε φίλε, να ζήσεις! – Všechno nejlepší, kamaráde, ať žiješ!

synonyma

1. —
2. έτος

související

• άχρονος
• χρονιά
• χρονιάρης
• χρονιάρικος
• χρονιάτικος
• χρονίζω
• χρονικός
• χρόνιος
• χρονισμός
• χρονο-
• -χρονος

starořečtina

podstatné jméno

• rod mužský

přepis

• český: chronos

skloňování

Substantivum	singulár	duál	plurál
nominativ	χρόνος	χρόνω	χρόνοι
genitiv	χρόνου	χρόνοιν	χρόνων
dativ	χρόνῳ	χρόνοιν	χρόνοις
akuzativ	χρόνον	χρόνω	χρόνους
vokativ	χρόνε	χρόνω	χρόνοι

význam

1. čas
   • προελθόντος δὲ τοῦ χρόνου ἐγένετο ἡ τῶν Ἐπιδαμνίων δύναμις μεγάλη καὶ πολυάνθρωπος – Postupem pak časů stalo se město Epidamnických velikým a lidnatým.
2. období
   • Τῇ δὲ Ἐλισάβετ ἐπλήσθη ὁ χρόνος τοῦ τεκεῖν αὐτήν, καὶ ἐγέννησεν υἱόν. – Alžbětě pak naplnil se čas, aby porodila, i porodila syna.