šarlatán
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [ˈʃar.la.ˌtaːn]
etymologie[editovat]
Přes němčinu z italského ciarlatano z místopisného cerretano (dryáčník, šejdíř), původně Cerreťan, obyvatel městečka Cerreto.[1]
podstatné jméno[editovat]
- rod mužský životný
skloňování[editovat]
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | šarlatán | šarlatáni |
| genitiv | šarlatána | šarlatánů |
| dativ | šarlatánovi | šarlatánům |
| akuzativ | šarlatána | šarlatány |
| vokativ | šarlatáne | šarlatáni |
| lokál | šarlatánovi | šarlatánech |
| instrumentál | šarlatánem | šarlatány |
význam[editovat]
- šejdíř, tlachal, podvodník
- Rozumí-li člověk tématu, o němž šarlatán mluví, šarlatánství rozezná, jenže téma si vybírá šarlatán sám a ne vždy se poštěstí, že se trefí do něčeho, o čem jeho posluchač něco ví.[2]
- nedůvěryhodný léčitel či lékař, používající neuznávané praktiky
překlady[editovat]
- podvodník
- angličtina: quack, mountebank, charlatan, impostor
- francouzština: charlatan m
- italština: ciarlatano m
- maďarština: sarlatán
- němčina: Scharlatan m, Quacksalber m
- nizozemština: kwakzalver m
- polština: szarlatan m
- ruština: шарлатан m, обманщик m
- řečtina: τσαρλατάνος m
- slovenština: šarlatán m
- španělština: palangana ž, charlatán m
- švédština: charlatan c
- —
související[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „šarlatán“, s. 625.
- ↑ Kvantová koroptev - Je možné poznat šarlatána?, cit. 13. února 2014
