škarohlíd

čeština

výslovnost

• IPA: [ʃkarɔɦliːt]

dělení

• ška-ro-hlíd

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	škarohlíd	škarohlídi / škarohlídové
genitiv	škarohlída	škarohlídů
dativ	škarohlídu / škarohlídovi	škarohlídům
akuzativ	škarohlída	škarohlídy
vokativ	škarohlíde	škarohlídi / škarohlídové
lokál	škarohlídu / škarohlídovi	škarohlídech
instrumentál	škarohlídem	škarohlídy

význam

1. mrzout, člověk předpokládající chmurnou budoucnost
   • Lid říká, že jsem škarohlíd, však hledím jenom přímo v oči.
   • Páni kamarádi, vy mne tak trochu znáte; vy víte, že nejsem kakabus ani hypochondr ani nějaký morous, škarohlíd, kverulant, netýkavka, bolestín, skuhral, protiva nebo pesimista.
2. člověk, který s oblibou okukuje těžké nehody, oběti úrazů či jiné projevy lidského neštěstí; čumil (slang.)