škvarek

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈʃkvarɛk]

dělení[editovat]

  • škva-rek

varianty[editovat]

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský neživotný

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ škvarek škvarky
genitiv škvarku škvarků
dativ škvarku škvarkům
akuzativ škvarek škvarky
vokativ škvarku škvarky
lokál škvarku škvarcích
instrumentál škvarkem škvarky / (v obecném jazyce) škvarkama

význam[editovat]

  1. zbytek tukové tkáně po vyškvaření sádla nebo loje
    • „I ty sprosté lojové škvarky se dají jíst,“ vyprávěl právě jeden, který zde ležel se zastaralým katarem žaludku, „jestli jsou teplé. Když se lůj škvaří, vymačkají se dosucha, posolí, opepří, a já vám říkám, že se husí škvarky jim nevyrovnají.“ „Nechte husí škvarky být,“ řekl muž se žaludeční rakovinou, „nad husí škvarky není. Kam se proti nim hrabou z vepřového sádla. To se rozumí, že musí být dozlata vyškvařený, jako to dělají židi. Vezmou tučnou husu a stáhnou sádlo s kůží a škvařejí to.“ „Víte, že jste na omylu, pokud se týká vepřových škvarků?“ poznamenal Švejkův soused, „rozumí se samo sebou, že mluvím o škvarkách z domácího sádla, tak jak jim říkají domácí škvarky.“ (…) „Kdo z vás jed škvarky z koňského sádla?“ ozval se čísi hlas[2]
  2. zbytek po rozpečení, roztavení, spálení něčeho

překlady[editovat]

  1. zbytek tukové tkáně po vyškvaření sádla nebo loje

synonyma[editovat]

  1. (nářečně) špyrka, šperka

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Český jazykový atlas. Díl 1. Praha : Academia, 1992. ISBN 80-200-0014-3. Heslo „škvarek“, s. 244-245.
  2. Jaroslav HAŠEK: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války

externí odkazy[editovat]