ρουφώ

řečtina

výslovnost

• IPA: [ɾu.ˈfɔ]

etymologie

Ze starořeckého ῥοφέω, ῥοφῶ, které z předpokládaného praindoevropského základu *srobʰéyeti. Takto vzdáleně příbuzné např. s latinským sorbeō podobného významu.

sloveso

• tranzitivní

význam

1. sát, srkat, cucat, vysávat
2. (přeneseně, vulgárně) vykouřit, kouřit, vyhulit (někoho, někomu)

související

• ρουφηχτό
• ρούφηγμα
• απορροφώ
• ρουφηξιά
• ρουφηγμένος
• ρουφήχτρα