племянник
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
ruština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [plʲɪˈmʲænʲːɪk]
племя́нник? • info
etymologie[editovat]
Z dřívějšího племенник (které dodnes v bulharštině), které příponou odvozeno od základu племен-, který ze staroslověnského плємѧ. To pak je vzdáleným příbuzným např. latinského plebs, populus a možná i německého Volk. Srovnej např. české plémě, plemeno, plemenný.
podstatné jméno[editovat]
rod mužský životný
skloňování[editovat]
| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | племя́нник | племя́нники |
| genitiv | племя́нника | племя́нников |
| dativ | племя́ннику | племя́нникам |
| akuzativ | племя́нника | племя́нников |
| instrumentál | племя́нником | племя́нниками |
| lokál | племя́ннике | племя́нниках |
význam[editovat]
- synovec
- У моей сестры родился второй мальчик - значит, у меня теперь два племянника. – Mé sestře se narodil druhý chlapeček - mám tedy nyní dva synovce.
synonyma[editovat]
- (hovorově, familiárně) племяш
antonyma[editovat]
- (příbuzenstvím) дядя, тётя; (pohlavím) племянница