рѣка

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

staroslověnština[editovat]

etymologie[editovat]

Z praslov. *rěkà; paradigma přízvuku (b/c);[1] rod ženský; ā-kmenová deklinace.

Srov. čes. řеkа; sloven. rieka; pol. rzeka; hluž., dluž. rěka; polab. reka; rus. река́ - akuz. ре́ку/реку́; ukr. рiка́; bulh. река́; srbochorv. rijéka - akuz. rijéku/rȉjeku; slovin. réka.[2]

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský
  • ā-kmenová deklinace

skloňování[editovat]

Substantivum singulár duál plurál
nominativ рѣка рѣцѣ рѣкъі
genitiv рѣкъі рѣкѹ рѣкъ
dativ рѣцѣ рѣкама рѣкамъ
akuzativ рѣкѫ рѣцѣ рѣкъі
vokativ рѣко рѣцѣ рѣкъі
lokál рѣцѣ рѣкѹ рѣкахъ
instrumentál рѣкоѭ рѣкама рѣками

význam[editovat]

  1. řeka
    • тъі растръжє источьникъі и потокъі • тъі исѫчи рѣкъі наводьнѥнъіѩ – Rozpoltil jsi skálu, vytryskly prameny i potoky, vysušil jsi mocné říční toky. [Žalm 73 (74), 15 – PsSin]
    • крьщахѫ сѧ въ иоръданьсцѣи рѣцѣ отъ нѥго – Dávali se od něho křtít v řece Jordánu. [Mk 1, 5 – Zogr Mar As Sav Bojan Ostr]
  2. proud, potopa
    • сънидє дъждь и придѫ рѣкъі – Tu spadl příval, přihnaly se vody, ... [Mt 7, 27 – Mar As Sav]
  3. рѣкамиproudem
    • кръвь тєчаашє рѣками – Krev tekla proudem. [Supr 103, 27]

srovnej[editovat]

  1. вода, наводиѥ, потопъ

související[editovat]

reference[editovat]

  1. DERKSEN, Rick. Etymological Dictionary of the Slavic Inherited Lexicon. Brill, Leiden and Boston 2008.
  2. VASMER, Max. Russisches etymologisches Wörterbuch. Winter, Heidelberg 1953-1958.