чрѣво

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

staroslověnština[editovat]

etymologie[editovat]

Z praslov. *čêrvo; paradigma přízvuku (c);[1] rod střední; o-kmenová deklinace.

Srov. stčes. třěvo – "střevo; (pl.) vnitřnosti; nitro, srdce";[2] čes. střevo; sloven. črevo; pol. trzewo – "vnitřnosti, útroby; střevo"; hluž. črjewo – "střevo"; dluž. cŕowo – "střeva"; polab. crevü – "střeva; vntřnosti"; strus. черево – "břicho; (pl.) vntřnosti"; rus. чре́во (z cslov.), dial. че́рево – "břicho" - pl. черева́ – "vnitřnosti"; ukr. dial. че́рево – "břicho"; bulh. чрево – "střevo"; srbochorv. crijèvo – "střevo"; slovin. črẹvộ, črevệsa – "střevo; břicho".[3][4]

podstatné jméno[editovat]

  • rod střední
  • o-kmenová deklinace

skloňování[editovat]

Substantivum singulár duál plurál
nominativ чрѣво чрѣвѣ чрѣва
genitiv чрѣва чрѣвѹ чрѣвъ
dativ чрѣвѹ чрѣвома чрѣвомъ
akuzativ чрѣво чрѣвѣ чрѣва
vokativ чрѣво чрѣвѣ чрѣва
lokál чрѣвѣ чрѣвѹ чрѣвѣхъ
instrumentál чрѣвомь чрѣвома чрѣвъі

význam[editovat]

  1. břicho, útroba
    • ꙗко бо бѣ иона въ чрѣвѣ к̑итовѣ три дьни и три нощи – Jako byl Jonáš v břiše velryby tři dny a tři noci ... [Mt 12, 40 – Mar]
    • бъістъ срьдьцє моѥ ꙗко воскъ таѩ посрѣдѣ чрѣва моѥго – Jako vosk bylo mé srdce, rozplynulo se v mém nitru. [Žalm 21 (22), 15 – PsSin]
  2. mateřské lůno
    • благословлѥна тъі въ жєнахъ • благословлѥнъ плодъ чрѣва твоѥго – Požehnaná jsi nade všechny ženy a požehnaný plod tvého lůna. [L 1, 42 – Zogr As Sav Ostr]
  3. pl. - vnitřnosti
    • повѣсивъ жє ꙗ повєлѣ дьрати жєлѣзнъі ногътъі доидєжє чрѣва начьнѫтъ хотѣти извалити сѧ на зємлѭ – Pověsil je a přikázal drát železnými drápy, dokud se vnitřnosti nevyvalí na zem. [Supr 114, 1]

slovní spojení[editovat]

  1. отъ чрѣва / и-щрѣва / и чрѣва – od narození
    • давъі апостолѹ твоѥмѹ пєтрѹ въставити хромаѥго въ имѧ твоѥ • и ѹтврьдити ноѕѣ ѥго • сѫща хрома отъ чрѣва матєрє своѥѩ – Ve jménu svém nechal jsi Petra, apoštola svého, zvednout od narození chromého a vyléčit jeho nohy. [EuchSin 44a, 3]
  2. въ чрѣвѣ имати / приѩти / зачѧти – být těhotná; počínat/počít
    • прѣждє дажє нє сънѧстє сѧ • обрѣтє сѧ имѫщи въ чрѣвѣ отъ дѹха свѧта – Dříve, než se sešli, shledalo se, že počala z Ducha svatého. [Mt 1, 18 – As Sav Bojan Ostr]

srovnej[editovat]

  1. ѫтроба
  2. ѫтроба, ложєсна
  3. ѫтроба
  1. отъ/из ѫтробъі, отъ/из ложєснъ

související[editovat]

reference[editovat]

  1. DERKSEN, Rick. Etymological Dictionary of the Slavic Inherited Lexicon. Brill: Leiden and Boston 2008.
  2. BĚLIČ, Jaromír – KAMIŠ, Adolf – KUČERA, Karel. Malý staročeský slovník. SPN: Praha 1978.
  3. ТРУБАЧЁВ, Олег Николаевич. Этимологический словарь славянских языков. Наука: Москва 1974-2010.
  4. VASMER, Max. Russisches etymologisches Wörterbuch. Winter: Heidelberg 1953-1958, heslo "черево".