愛しい
japonština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [ʕɪtoɕɪɪ]
etymologie[editovat]
Výraz se skládá ze znaku 愛, (láska, milovat) a okurigany しい. Tato koncovka je přechodem mezi koncovkou pro prostou vlastnost -い a koncovkou, vyjadřující podobnost něčemu: - らしい. Čtení je japonské. Vývoj fonetické charakteristiky výrazu: Původně existoval výraz 厭ふ （いとう/厭う） [itó] - nenávidět. Jeho vedlejší význam v dávné minulosti byl 大事にする ([daidži ni suru]) - dělat „velkou věc/záležitost“ (/dělat na velké věci/záležitosti), to jest dělat něco obtížného/vysilujícího. Od tohoto výrazu bylo odvozeno いとほし（いとおし/厭押し） - tlačit/vytlačit nenávist. Takto vznikl výraz いとおしい ＝ 愛おしい adjektivum „podobný vytlačení nenávisti“; z jiné strany lze vykládat též jako trápit, obtěžovat, šikanovat. Jeho dalším zjednodušením vzniklo 愛しい [itošii]; postupem času ztratilo negativní významový náboj.
přídavné jméno[editovat]
- pravé (zakončené na -い)
přepis[editovat]
- hiragana: いとしい
- rómadži: itošii