Polště
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [pɔlʃcɛ]
dělení[editovat]
- Pol-ště
podstatné jméno (1)[editovat]
- rod střední
- vlastní jméno
význam[editovat]
- (archaicky) lokál singuláru substantiva Polsko[1]
- V Opavsku nedovedl se [Mikuláš II.] shodnouti se stavem panským, pročež r. 1296 vyhnán stal se Václavovým náměstkem v nově nabytém Polště.[2]
synonyma[editovat]
- (spisovně) Polsku
podstatné jméno (2)[editovat]
- rod ženský
- vlastní jméno
skloňování[editovat]
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | Polště | — |
| genitiv | Polště | — |
| dativ | Polšti | — |
| akuzativ | Polště | — |
| vokativ | Polště | — |
| lokál | Polšti | — |
| instrumentál | Polští | — |
etymologie[editovat]
Z významu [1]
význam[editovat]
externí odkazy[editovat]
Článek Polště ve Wikipedii
poznámky[editovat]
- ↑ Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957, [cit. 2015-07-30]. Heslo Polsko.
- ↑ MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. Heslo „Mikuláš“, s. 511.