apologetika

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈʔapɔlɔgɛtɪka]

dělení

• apo-lo-ge-ti-ka

etymologie

Z pozdnělatinského apologētica (příp. apologēticē), což je přepis zpodstatnělého starořeckého adjektiva ἀπολογητικός (neutrum množného čísla), vycházejícího ze slovesa ἀπολογεῖσθαι — hájit (se), obhajovat (se). Srovnej např. anglické apologize.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	apologetika	apologetiky
genitiv	apologetiky	apologetik
dativ	apologetice	apologetikám
akuzativ	apologetiku	apologetiky
vokativ	apologetiko	apologetiky
lokál	apologetice	apologetikách
instrumentál	apologetikou	apologetikami

význam

1. jedna z teologických disciplín, vědecká, racionální obhajoba křesťanské víry
2. (knižně) zaujatá, popř. nekritická obhajoba, obrana něčeho, zvláště nějaké idey, myšlenky, učení, řádu aj.

překlady

1. teologická disciplína

   • angličtina: apologetics
   • francouzština: apologétique ž
   • němčina: Apologetik ž
2. zaujatá obhajoba

   • angličtina: apology
   • francouzština: apologie ž

související

• apologie
• apologeta
• apologetický

externí odkazy

• Článek Apologetika ve Wikipedii