buk

čeština

výslovnost

• IPA: [bʊk]

dělení

• buk

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	buk	buky / buci
genitiv	buku	buků
dativ	buku	bukům
akuzativ	buk	buky
vokativ	buku	buky
lokál	buku	bucích
instrumentál	bukem	buky

význam

1. rod stromů z čeledi bukovitých plodící bukvice
   • Unavený kanec ležel pod bukem.
2. (vulgárně) homosexuál
3. (zastarale) (námořnicky) nadutí plachet

synonyma

1. —
2. teplouš, bukvice
3. —

překlady

1. význam

angličtina: beech (en) baskičtina: pago (eu) dánština: bøg (da), bøgetræ esperanto: fago (eo) estonština: pöök (et) finština: pyökki (fi) francouzština: hêtre (fr) m hebrejština: אשור (he) italština: faggio (it) m japonština: ブナ (ja), ぶな (ja) (buna) katalánština: faig (ca) latina: fagus (la) m lotyština: dižskābardis (lv)

němčina: Buche (de) ž nizozemština: beuk (nl) norština: bøk (no) polština: buk (pl) m rumunština: fag (ro) ruština: бук (ru) (buk) m řečtina: οξιά (el) (oxia) ž slovinština: bukev (sl) ž slovenština: buk (sk) m srbština: буква (sr) ž/bukva (sr) ž španělština: haya (es) ž švédština: bok (sv) turečtina: kayın (tr)

fráze a idiomy

1. kluk jako buk
2. schovávat se za bukem