rod
Z Wikislovníku
Obsah |
čeština [editovat]
výslovnost [editovat]
- IPA: [rɔt]
homofony [editovat]
dělení [editovat]
- rod
etymologie [editovat]
Má ekvivalenty ve všech slovanských jazycích, pochází z praslovanského *rodъ, odvozeného z indoevropského *u̯redh-, *u̯erdh- („růst, stoupat“).[1]
podstatné jméno [editovat]
- rod mužský neživotný
skloňování [editovat]
| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | rod | rody |
| genitiv | rodu | rodů |
| dativ | rodu | rodům |
| akuzativ | rod | rody |
| vokativ | rode | rody |
| lokál | rodu / rodě | rodech |
| instrumentál | rodem | rody |
význam [editovat]
- společenství všech živých i mrtvých potomků jedněch prarodičů
- sociálněekonomická skupina jedinců blízkých narozením
- (v biologii) taxonomická jednotka – skupina nejblíže příbuzných druhů
- původ, typ předků, z nichž jedinec pochází
- Je prostého rodu.
- (v jazykovědě) jmenný rod, gramatická kategorie jmen
- (v jazykovědě) slovesný rod, gramatická kategorie sloves
synonyma [editovat]
- rodina, dynastie, pokolení, plemeno, plémě, krev
- kmen, plemeno, plémě, národ
- genus
- původ
- genus
- genus verbi
související [editovat]
- rodový, rodokmen
- rodit, rodilý, rodinný, rodič, rodička, rodičovství, rodina, rodiště, rodidla, rodící se
- rodný, rodák, rodácký
- porod, porodit, porodnice, porodnost, porodní, porodník
- zrodit (se), zrození, zrozený, zrod, zárodek
- sourodý, sourozenec
- rodopis, rodopisný, rodopisec
- národnost, národ, národopis, národopisný, národopisec
- narození, narozeniny, prvorozený, rozený
- obrodit, obrození, obrozenec
- odrodit se, odrodilec, odrůda
- přerodit se, přerod
- urodit se, úroda, úrodnost, urozený, urozenost
- příroda, přírodopis, přírodopisný, přírodopisec, přírodověda, přírodovědný, přírodovědec, přirozený, přirozenost
- rozrod
překlady [editovat]
společenství potomků jedněch rodičů
sociálněekonomická skupina lidí blízkých narozením
taxonomická jednotka
původ
gramatická kategorie jmen
gramatická kategorie sloves
fráze a idiomy [editovat]
angličtina [editovat]
výslovnost [editovat]
podstatné jméno [editovat]
skloňování [editovat]
| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | rod | rods |
význam [editovat]
polština [editovat]
výslovnost [editovat]
- IPA: [rɔt]
podstatné jméno [editovat]
- rod mužský
skloňování [editovat]
| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | rod | — |
| genitiv | rodu | — |
| dativ | rodowi | — |
| akuzativ | rod | — |
| instrumentál | rodem | — |
| lokál | rodzie | — |
| vokativ | rodzie | — |
význam [editovat]
slovenština [editovat]
výslovnost [editovat]
- IPA: [rot]
podstatné jméno [editovat]
- rod mužský neživotný
skloňování [editovat]
| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | rod | rody |
| genitiv | rodu | rodov |
| dativ | rodu | rodom |
| akuzativ | rod | rody |
| lokál | rode | rodoch |
| instrumentál | rodom | rodmi |
význam [editovat]
- společenství všech živých i mrtvých potomků jedněch prarodičů
- sociálněekonomická skupina jedinců blízkých narozením
- (biologicky) taxonomická jednotka – skupina nejblíže příbuzných druhů
- původ, typ předků, z nichž jedinec pochází
- Je prostého rodu.
- narození, zrod
- (jazykovědně) jmenný rod, gramatická kategorie jmen
- (jazykovědně) slovesný rod, gramatická kategorie sloves
synonyma [editovat]
- rodina, dynastia, pokolenie, plemeno, krv
- kmeň, plemeno, národ
- genus
- pôvod
- narodenie, zrod
- genus
- genus verbi
související [editovat]
- rodový, rodokmeň
- rodiť, rodič, rodička, rodina, rodisko
- rodný, rodák
- pôrod, pôrodnica
- zrodiť (sa), zrodenie, zrod, zárodok
- súrodý, súrodenec
- národnosť, národ
- narodenie, narodeniny, prvorodený
- obrodiť, obrodenie, obrodenec
- odrodiť sa, odrodilec, odroda
- prerodiť sa, prerod
- urodiť sa, úroda
- príroda
fráze a idiomy [editovat]
poznámky [editovat]
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Leda, 2001. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „rod“, s. 542.
- Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-02-27, [cit. 2010-12-21]. Heslo rod.