Přeskočit na obsah

cajzl

Z Wikislovníku

čeština

[editovat]

varianty

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [t͡sajzl̩]

dělení

[editovat]
  • caj-zl

etymologie

[editovat]

Zřejmě z nářečního německého výrazu Zeisel, spisovně německy Zeisigčížek. Význam se přesunul v analogii s deminutivem slova Čech – „Číšek“ ve smyslu obyvatele Čech[1], brněnští Němci tuto přezdívku pro Čechy zapisovali jako Tschischek[2], analogicky k označení Čecháček, Čehúň, Čechúň, Čehún, Čehůn.[3][4]

podstatné jméno

[editovat]
  • rod mužský životný

skloňování

[editovat]
pád \ číslo jednotné množné
nominativ cajzl cajzli / cajzlové (zřídka)
genitiv cajzla cajzlů
dativ cajzlu / cajzlovi cajzlům
akuzativ cajzla cajzly
vokativ cajzle cajzli / cajzlové (zřídka)
lokál cajzlu / cajzlovi cajzlech
instrumentál cajzlem cajzly

význam

[editovat]
  1. (brněnský hantec) Pražan, Pražák[5]
    • Přirazí Cajzl šnelcugem na rolu z Práglu. A že má sušák, klape štatlem, esi nesplaší nejakó glgačku. Na Zelňáku špizne v Parnasu vasrůvku a už ju glgá. – Přijede Pražák rychlíkem z Prahy na brněnské hlavní nádraží. Protože má žízeň, jde po městě, jestli nesežene něco k pití. Na Zelném trhu uvidí v kašně vodu a už ji pije.
  2. (brněnský hantec) obyvatel Čech[6]

synonyma

[editovat]
  1. (spisovně, knižně, zastarale) Pražan, (v obecném jazyce) Pražák, (oblastně, hanlivě) Pražec[7]

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. MARUŠ, Jakub. Kde se vzali Cajzli?. věda.muni.cz [online]. 2013-05-30 [cit. 2014-01-05]. Dostupné online.
  2. http://www.veda.muni.cz/vite/3698-kde-se-vzali-cajzli#.U-AIuvUcSUk
  3. KLOFEROVÁ, Stanislava. Vy neznáte Cajzla? (K původu a významu přezdívky). Naše řeč, 2006, roč. 89, čís. 4, s. 191–197. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
  4. http://is.muni.cz/th/209940/ff_b/bc_prace.pdf
  5. http://www.hantec.cz/hantec/slovnik/slovnik.htm#C
  6. KOPŘIVA, Pavel; JELÍNEK, Pavel Čiča; DVORNÍK, Petr. Velká kniha hantecu. 1. vyd. Brno : FT Records, 1999. Heslo „cajzl“, s. 129.
  7. HUGO, Jan, a kol. Slovník nespisovné češtiny. 3., rozšířené vyd. Praha : MAXDORF, 2009. 501 s. ISBN 978-80-7345-198-1. S. 326.