citoslovce

čeština

výslovnost

• IPA: [tsɪtɔslɔftsɛ]

dělení

• ci-to-slov-ce

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	citoslovce	citoslovce
genitiv	citoslovce	citoslovcí
dativ	citoslovci	citoslovcím
akuzativ	citoslovce	citoslovce
vokativ	citoslovce	citoslovce
lokál	citoslovci	citoslovcích
instrumentál	citoslovcem	citoslovci

význam

1. slovní druh, který vyjadřuje nálady, pocity či zvuky charakteristické pro určité akce
   • Citoslovce patří k neohebným slovním druhům.

překlady

angličtina: interjection (en) finština: interjektio (fi), huudahdussana (fi) francouzština: interjection (fr) ž

němčina: Interjektion (de) ž švédština: interjektion (sv) c

synonyma

1. interjekce

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, rev. 2008-03-10, [cit. 2011-06-06]. Heslo citoslovce.