pocit

čeština

výslovnost

• IPA: [pɔtsɪt]
•  pocit^{? • info}

dělení

• po-cit

etymologie

Od českého pocítiti vycházejícího ze staročeského pocútiti (ve staročeštině byl pro pocit výraz počutie), odvozeného od cútiti. K němu existují ekvivalenty ve všech slovanských jazycích. Vykládá se mylnou dekompozicí z praslovanského *ot-jutiti (původně „octnout se ve stavu bdělém, být schopen vnímání“), což má podobný základ jako *jutro („jitro, doba procitnutí“).

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	pocit	pocity
genitiv	pocitu	pocitů
dativ	pocitu	pocitům
akuzativ	pocit	pocity
vokativ	pocite	pocity
lokál	pocitu	pocitech
instrumentál	pocitem	pocity

význam

1. smyslový nebo duševní zážitek, popřípadě stav
   • pocit chladu
   • radostný pocit
2. uvědomění si něčeho
   • pocit odpovědnosti

překlady

smyslový nebo pocitový zážitek, stav

• angličtina: feeling ^(en), sensation ^(en), sense ^(en)
• francouzština: sensation ^(fr) ž, sentiment ^(fr) m
• latina: sēnsus ^(la) m, dolor ^(la) m, animī mōtus ^(la) m, affectiō ^(la) ž
• němčina: Gefühl ^(de) ž, Empfindung ^(de) ž
• ruština: ощущение ^(ru) s, чуство ^(ru) s
• slovenština: pocit ^(sk)

uvědomění si něčeho

• angličtina: sense ^(en)
• francouzština: sentiment ^(fr) m
• latina: cōnscientia ^(la) ž
• němčina: Gefühl ^(de) ž
• ruština: чуство ^(ru) s
• slovenština: pocit ^(sk) m, intuícia ^(sk) ž

synonyma

1. vjem, zážitek, dojem
2. vědomí, tušení, potucha, intuice

související

• pocitový, pocítit

slovenština

výslovnost

• IPA: [potsɪt]

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	pocit	pocity
genitiv	pocitu	pocitov
dativ	pocitu	pocitom
akuzativ	pocit	pocity
lokál	pocite	pocitoch
instrumentál	pocitom	pocitmi

význam

1. pocit (smyslový nebo pocitový zážitek)
   • pocit chladu
   • radostný pocit
2. pocit (uvědomění si něčeho)
   • pocit odpovednosti

synonyma

1. vnem, zážitok, dojem
2. vedomie, tušenie, potucha, intuícia

související

• pocitový, pocítiť