dědictví

čeština

výslovnost

• IPA: [ɟɛɟɪtstviː]

dělení

• dě-dic-tví

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	dědictví	dědictví
genitiv	dědictví	dědictví
dativ	dědictví	dědictvím
akuzativ	dědictví	dědictví
vokativ	dědictví	dědictví
lokál	dědictví	dědictvích
instrumentál	dědictvím	dědictvími

význam

1. hmotné i nehmotné statky, které zůstanou po zemřelé osobě

překlady

angličtina: inheritance (en), angličtina: heritage (en) francouzština: héritage (fr) m

němčina: Erbe (de) s, němčina: Nachlass (de) m španělština: herencia (es)

související

• dědic
• dědička
• dědit
• vyděděnec