osoba

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔsɔba]
•  osoba^{? • info}

dělení

• oso-ba

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	osoba	osoby
genitiv	osoby	osob
dativ	osobě	osobám
akuzativ	osobu	osoby
vokativ	osobo	osoby
lokál	osobě	osobách
instrumentál	osobou	osobami

význam

1. člověk
   • Při nehodě dvě osoby zahynuly a jedna byla vážně zraněna.
2. subjekt mající zákonná práva a povinnosti
   • Právnická osoba musí být zapsána v obchodním rejstříku.
3. mluvnická kategorie rozlišující původce děje
   • Druhá osoba množného čísla má koncovku -te. Tedy čtete.

překlady

člověk

angličtina: person (en) finština: henkilö (fi) francouzština: personne (fr) ž němčina: Person (de) ž italština: persona (it) ž

polština: osoba (pl) ž portugalština: pessoa (pt) ž ruština: особа (ru) ž španělština: persona (es) ž

mluvnická kategorie

angličtina: person (en) finština: persoona (fi) francouzština: personne (fr) ž italština: persona (it) ž němčina: Person (de) ž

polština: osoba (pl) ž portugalština: pessoa (pt) ž ruština: лицо (ru) s španělština: persona (es) ž

související

• osůbka
• osobní, osobitý
• osobka