dativ

čeština

výslovnost

• IPA: [datɪf]

dělení

• da-tiv

etymologie

Z latinského casus dativus („pád dávající“) od dare = dát.

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	dativ	dativy
genitiv	dativu	dativů
dativ	dativu	dativům
akuzativ	dativ	dativy
vokativ	dative	dativy
lokál	dativu	dativech
instrumentál	dativem	dativy

význam

1. pád určující komu je co dáváno, v češtině označován jako třetí

překlady

mluvnický pád

• finština: datiivi ^(fi)
• latina: dativ ^(la)
• limburština: datief ^(li)
• slovenština: datív ^(sk)
• vietnamština: tặng cách ^(vi)

synonyma

1. třetí pád

související

• dativní