granhòta

okcitánština

výslovnost

• IPA: [gra.'ɲɔ.to]

etymologie

Z předpokládaného vulgárnělatinského *rāneota, *rāniota, které z latinského rānita, což je pozdní zdrobnělina klasického latinského rāna — žába. Náslovné g- mohlo vzniknout vlivem slov - názvů některých ptáků, která imitují krákavý zvuk, např. grāculus — kavka, případně zkřížením s keltským craxaulus. Srovnej především francouzské grenouille. Pokud jde o onomatopoickou teorii, srovnej též maltské żrinġ.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	granhòta	granhòtas

význam

1. žába

synonyma

1. granolha