herbář

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ɦɛrbaːr̝̊]

dělení[editovat]

  • her-bář

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský neživotný

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ herbář herbáře
genitiv herbáře herbářů
dativ herbáři herbářům
akuzativ herbář herbáře
vokativ herbáři herbáře
lokál herbáři herbářích
instrumentál herbářem herbáři

význam[editovat]

  1. kolekce sušených rostlin
    • O školních sbírkách u nás nebylo zdání; až na reálce jsem poznal malý fyzikální kabinet, sbíral jsem brouky a dělal si herbář.[1]
  2. kniha popisující léčivé účinky rostlin
    • Pohledši z okna, zda-li otec přichází, posadila se, aby si čas ukrátila, ke stolu, na němž veliký, mnohými obrázky ozdobený a rukou otce jejího psaný latinský herbář ležel, a začala v něm čísti. Za chvíli otevřely se dvéře, a do komnaty vešel otec.[2]

překlady[editovat]

sbírka
kniha

poznámky[editovat]

  1. Karel Čapek: Hovory s T. G. Masarykem
  2. Josef Kajetán Tyl: Dekret Kutnohorský