Z Wikislovníku
- rost·li·na, mn. rost·li·ny
V době obrozenecké odvozeno ze slova růst,[1] k němuž lze najít ekvivalenty ve všech slovanských jazycích. Původ praslovanského *orsti není zcela jasný, pravděpodobně vychází z indoevropského *ard(h)- („vysoký; růst“)[2]
[editovat] podstatné jméno
| Substantivum |
singulár |
plurál |
| nominativ |
rostlina |
rostliny |
| genitiv |
rostliny |
rostlin |
| dativ |
rostlině |
rostlinám |
| akuzativ |
rostlinu |
rostliny |
| vokativ |
rostlino |
rostliny |
| lokál |
rostlině |
rostlinách |
| instrumentál |
rostlinou |
rostlinami |
- organizmus, zpravidla s listy a květy schopný fotosyntézy, získávající výživu z půdy nebo z vody
- bylina, dřevina, plodina
[editovat] odvozené termíny
- ↑ HOLUB, Josef; LYER, Stanislav. Stručný etymologický slovník jazyka českého. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1978. ISBN 80-04-23715-0. Heslo „růsti“, s. 393.
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Leda, 2001. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „rostlina“ a „růst“, s. 545 a 551.