lézt

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [lɛːst]

dělení[editovat]

  • lézt

etymologie[editovat]

Všeslovanské: polské leźć, ruské лезть, staroslověnské лести. Praslovanské *lězti souvisí s litevským *lėkštas – plochý, rovný, lotyšským lēzens téhož významu, staropruským līse – leze i staroislandským lāgr – nízký, anglickým low téhož významu, vše z indoevropského *lēģh- – nízký, lézt, který je asi variantou kořene *legh- – ležet.[1]

sloveso[editovat]

  • nedokonavé
  • intranzitivní

časování[editovat]

Oznamovací způsob
Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
Přítomný čas lezu lezeš leze lezeme lezete lezou
Rozkazovací způsob
Osoba Číslo
jednotné
Číslo množné
2. 1. 2.
lez lezme lezte
Příčestí
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
Minulé lezl lezla lezlo lezli lezly lezla
Přechodníky
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
Přítomný leza lezouc lezouce

význam[editovat]

  1. pohybovat se po všech čtyřech končetinách
    • Naše Pepina ve svých devíti měsících již leze po kolenou, zatímco Zorka se v jejím věku teprve plazila.
  2. sunout se
    • Leze, leze po železe, nedá pokoj, až tam vleze.
  3. šplhat, zlézat
    • Horolezci, horolezkyně, horolezčata, nelezte na skálu, co je hodně špičatá.[2]
  4. projevovat příznaky počínající nemoci
    • Už zase na ni leze chřipka.

překlady[editovat]

pohybovat se po všech čtyřech

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Voznice : Leda, 2001. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „lézt“, s. 340.
  2. píseň Ivana Mládka Prachovské skály