ojedinělý

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔjɛɟɪɲɛliː]

dělení

• oje-di-ně-lý

přídavné jméno

• tvrdé
• nestupňovatelné

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	ojedinělý	ojedinělý	ojedinělá	ojedinělé	ojedinělí	ojedinělé	ojedinělé	ojedinělá
genitiv	ojedinělého	ojedinělého	ojedinělé	ojedinělého	ojedinělých	ojedinělých	ojedinělých	ojedinělých
dativ	ojedinělému	ojedinělému	ojedinělé	ojedinělému	ojedinělým	ojedinělým	ojedinělým	ojedinělým
akuzativ	ojedinělého	ojedinělý	ojedinělou	ojedinělé	ojedinělé	ojedinělé	ojedinělé	ojedinělá
vokativ	ojedinělý	ojedinělý	ojedinělá	ojedinělé	ojedinělí	ojedinělé	ojedinělé	ojedinělá
lokál	ojedinělém	ojedinělém	ojedinělé	ojedinělém	ojedinělých	ojedinělých	ojedinělých	ojedinělých
instrumentál	ojedinělým	ojedinělým	ojedinělou	ojedinělým	ojedinělými	ojedinělými	ojedinělými	ojedinělými

význam

1. vyskytující se po jednom
   • Únavou všecko končí: rámus zaniká, šero padá docel, obestírá dvůr a přerušuje »zvěřinec«. Jen tu a tam ještě ojedinělý nezbeda, nemoha usnouti, zahoukne do dvora nějaké uličnictví....
2. vyskytující se bez obdoby
   • Censurní soustava rakouská tvoří opravdu ojedinělou kapitolu v dějinách tisku na celém světě a snad ani censura bolševiků petrohradských ji nemůže předčit.

překlady

1. osamocený

   • angličtina: isolate, sporadic
   • francouzština: isolé, sporadique
   • němčina: einzeln
2. unikátní

   • angličtina: unique
   • francouzština: unique

synonyma

1. osamocený, osamělý, jednotlivý, sporadický
2. jedinečný, neobyčejný, unikátní, neopakovatelný

související

• ojediněle
• ojedinělost